Dnes jsem se svými zvířaty na jedné vlně.

Don Campeon mě přivítá zařžáním a jde za mnou od svých kamarádů. Mám radost, že mě vidí rád, a že to chce on sám, ne z povinnosti. Ferda se rozvaluje na gauči, jako by mu patřil celý svět. Máme otevřený balkon, ze kterého by kocouři mohli snadno přeskočit k sousedům. Udělali to jen v období, kdy se doma snažili zachránit před malými divochy. Vnímají tu důvěru a zůstávají. Největší odměnou jsou pro mě klidné momenty, kdy se v mé přítomnosti opravdu uvolní a pustí všechno.